Sociální politika v naší zemi se od roku 1989 velmi změnila. Přerozdělovací systém, který dbal na to, aby všichni měli všechno a ve stejné míře, je již dávno pryč. Lidé se rozdělují do tříd a vrstev dle svých příjmů a dle aktuální sociální potřebnosti. Důraz je kladen na výkon a na samostatnost. V první řadě by si měl člověk pomoci sám, zabezpečit sebe a rodinu, využít všechny možné zdroje. V případě, že to není možné, pak za určitých podmínek lze žádat pomoc od státu. Pokud však budete spadat do příslušné škatulky a budete vyhodnoceni jako potřební.
Kdo někdy pořizoval výbavičku pro novorozence, jistě ví, že se nejedná o levnou záležitost a každá koruna navíc, se hodí.
Spousta názorů tvrdí, že dítě bychom si měli pořizovat tehdy, když jsme finančně dobře zajištěni a máme i určitou rezervu. Samozřejmě, že rozumný člověk to takto udělá, ne každý však vydělává tolik, aby mohl pravidelně tvořit rezervu ze svých příjmů, splácet hypotéku, a další pohledávky a k tomu se ještě dostatečně najíst a obléci.
Jednou z dávek, která není určena pro každého, nebo spíš je určena jen malému procentu osob, kteří navíc ještě většinou nepracují, je dávka porodného. Jedná se o jednorázovou dávku státní sociální podpory a je odvislá od posouzení vašeho příjmu. Dávka slouží k pořízení základních potřeb, tedy výbavičky pro dítě a to v případě prvního dítěte v částce 13.000 Kč, v případě druhého narozeného dítěte je to částka 10.000 Kč. Ovšem, pouze v případě, že vznikne na tuto dávku nárok.
Výpočet nároku se odvíjí od částky životního minima. Částka je stanovena zákonem a pro jednotlivce činí aktuálně 3.410 Kč a pro druhou společně posuzovanou osobu pak 3.140 Kč. Nárok na dávku porodného má tedy rodina s nízkými příjmy, které ve čtvrtletí před narozením dítěte, nepřesáhly 2,7 násobek životního minima. Pokud se tedy bude jednat o bezdětný pár, životní minimum pro ně činí 6.550 Kč, pokud se tato částka vynásobí koeficientem 2,7, pak jejich příjem nesmí přesáhnout částku 17.685 Kč, aby u nich vznikl na dávku porodného nárok.
