Pod pojmem „být online“ se nejčastěji schovává význam být připojený na internetu = být dostupný.
V dnešní době se ale z toho pojmu stala normální běžná věc. Stalo se to součástí života všech věkových kategorií. Děti na základních školách jsou online, dospělí jsou online a dokonce i někteří lidé v důchodu jsou online. Je ovšem stále i skupinka lidí, kteří online nejsou. Tito lidé jsou většinou ze starší generace a myslí si, že sociální sítě jsou hrozbou a způsobují závislost. Je tomu ale opravdu tak? Je možné, že mají pravdu, ale podle mého názoru si to myslí proto, že mladá generace využívá sociální sítě opravdu denně a né vždy rozumně, proto potom z televizních novin slyší, co všechno za děsivé věci může sociální síť způsobit. Pokud ale každý z nás tyto sítě využívá s rozumem a ne 24 hodin denně, těmto předsudkům se může vyhnout.
Online můžeme být v podstatě na jakékoliv sociální síti (e-mail, skype, facebook). Je zřejmé, že to usnadňuje mnoho věcí a šetří i náš čas. Přeci jen je mnohem snadnější a rychlejší napsat e-mail než poslat dopis.
Dnešní mladá generace je ale online poměrně více než ta starší, má to ovšem vysvětlitelné důvody.
1. Je to součástí dnešní doby – doba už je taková, a být online k tomu prostě neodmyslitelně patří. Dříve, když vynalezli telefon se taky ihned začal používat bez ohledu na to, že to něčemu škodilo. Proč by tedy toto mělo být jinak?
2. Naše okolí je online – když si člověk řekne, že nepotřebuje být online je tím ale částečně vyčleněn i ze společnosti, spousta lidi dává na sociální sítě události, fotky a různé informace a jak tedy ten, co online není tyto věci zjistí? Proto se většina nechá stáhnout k tomu být také online.
3. Můžeme se schovat za pomyslnou stěnu – představme si, že bychom někomu chtěli říct něco, co ho zřejmě nepotěší nebo ho to až urazí, je přeci mnohem jednodušší mu to napsat přes sociální síť než mu čelit osobně z očí do očí.
Já osobně si nemyslím, že tento hit „být online“ je „in“. Vyjmenovala jsem zde sice tři nejčastější důvody proč je dnešní mladá generace většinou online, ale i tak si myslím, že nám sociální sítě nemůžou vynahradit například kouzlo poslání dopisu. Přeci jen je dopis mnohem osobnější, musíme do něho vložit kus sebe, musíme ho napsat a poslat osobně a né jenom pomocí tlačítka odeslat. Také je už dávno známo, že sociální sítě v sobě schovávají různé nebezpečí (kyberšikana, zneužití citlivých informací …) a proto je třeba být opravdu opatrný.
Neříkám však, že být online je nějak špatné, právě naopak. Já jsem teď v maturitním ročníku a ze své zkušenosti mohu říct, že ankety na sociálních sítích jsou pro nás naprostou spásou a nemusíme se dohadovat ve škole, takhle si každý dá hlas k tomu, co by si přál a je to. To stejné jsou skupinové konverzace, můžeme zároveň dělat věci, které každý z nás potřebuje a zároveň řešit společná rozhodnutí.
